Změna programu!

12. ledna zemřel na následky krvácení do mozku Claude Berri, velký přítel českého filmu. Francouzská spojka - dalo by se říci. Ovšem ne pokud jde o ilegální převoz omamných látek, ale o převoz rodinných příslušníků ohrožených filmařů v bouřlivém srpnu roku osmašedesátého, jak si o tom můžeme číst v pamětech Miloše Formana nebo Jeana-Clauda Carriera (vyšly u nás jako Léta utopie). Milovník umění, náruživý sběratel děl moderních umělců (mj. Richard Serra, Bruce Nauman). Iniciátor teprve nedávno otevřené pařížské galerie Espace Berri, kterou pro něho projektoval "andělský" architekt Jean Nouvel. Magnát mezi producenty na starém kontinentu, který měl na svém kontě některé z největších komerčních triumfů evropského filmu, ale dopomohl ke vzniku i řadě hodnotných děl takových režisérů, jako byli nebo jsou Roman Polanski (Tess), Jacques Demy (Tři lístky na šestadvacátého), Eric Rohmer (Moje noc s Maud), Philippe Garrel (Marii na památku), Maurice Pialat (Nahé dětství) nebo Abellatif Kechiche (Zrno a mezek - Kuskus). Ve zmíněném roce 1968 zaštítil Berri dokument Jana Němce o okupaci Československa Oratorium pro Prahu, který tehdy obletěl celý svobodný svět. Rok předtím zachránil kriminalizovaného Miloše Formana, když po fatálním odstoupení italského koproducenta Pontiho od smlouvy odkoupil práva na Hoří, má panenko. (Forman: "Musel mi ho poslat do cesty osud".) O dvacet let později se Berri podílel na Formanově filmu Valmont. Několik let byl prezidentem Cinématheque francaise. Ve francouzském filmovém světě byl bez přehánění omnipresentní.

V Ponrepu jsme během posledních let vídali Berriho tvář v Rivettově filmu Kdo ví, v němž si zahrál malou, ale výraznou roli potutelně-diskrétního znalce Goldoniho rukopisů. To byla jen jedna z více než třiceti převážně vedlejších rolí, které Berri za více než padesát let vytvořil mj. u Renoira, Zinnemanna, Autanta-Lary, několikrát u Chabrola.

Hned za svůj první samostatně režírovaný krátký film Kuře získal v roce 1963 Oscara. Prvním celovečerním byl v roce 1967 Pépé a Claude. Následovalo asi dvacet dalších: díla intimnějšího ražení, zkoumající problematiku židovství, odboje, kolaborace, ale také reflexe osobní tragedie (sebevražda syna). Adaptace literatury vysoké (Zola, Pagnol) i populární (Anna Gavaldaová). Filmy rezignující na formální výboje, milované víc širokým publikem než snobskou kritikou, ale nikdy podbízivé. Zkrátka: mocná prozíravá postava v centru, bez jakých nemůže dlouhodobě existovat žádná zdravá kinematografie.

Židovský původ a tématika některých filmů Clauda Berriho nebyl zrovna nejlepší vstupenkou do české komunistické distribuce, do níž se také skutečně po Pépé a Claudovi dlouho žádný další Berriho film nedostal. Na počátku 90. let se u nás hrál velkofilm Germinal s Gérardem Depardieuem - a pak opět dlouhá léta nic. Dnes už je nabídka trochu lepší: několik titulů již vyšlo i na DVD (Jean de Florette, Manon od pramene), jiné se objevily na obrazovce. (mv)

***

"Lituji, že jsem neudělal s Milošem Formanem víc filmů, i když lidské dobrodružství, které jsem s ním prožil, má větší cenu, než jiné filmy, které jsem produkoval. S mým švagrem Paulem Rassamem jsme plánovali filmy s Francisem Fordem Coppolou. I nezdarů je zapotřebí, některé věci je třeba pustit k vodě, abychom dospěli k jiným.

***

Nejsilnějšími vlivy pro mne byly Výlet do přírody Jeana Renoira a Formanovy filmy Lásky jedné plavovlásky a Černý Petr. Renoirův film zůstal mým nejoblíbenějším dodnes. Když mne Truffaut označil v recenzi Pépé a Clauda za Renoirovo "dítě", nemohl mi udělat větší radost. (*) Myslel jsem na Renoira, když jsem ten film dělal."

Claude Berri

* (v článku s prorockým názvem Clauda Berriho čeká sláva, který vyšel v Le Nouvel Observateur v březnu roku 1967)

Úterý 27.1. / 17.30

Claude Berri / PÉPÉ A CLAUDE

Le vieil homme et l´enfant / Francie 1967

hrají / Michel Simon, Alain Cohen, Charles Denner

hudba / Georges Delerue

asistent režie / Philippe Garrel

čes. tit. / 81 min.

Francie v letech německé okupace. Devítiletý židovský chlapec Claude se musí rozloučit se svými rodiči. Jeho matka ho svěřila do péče své árijské přítelkyni. Claude, po celou dobu pamětliv zákazu prozradit svůj pravý původ, naváže přátelství s jejím starým otcem, rozkošným antisemitou řečeným Pépé - v podání nezaměnitelného Michela Simona (Stříbrný medvěd na festivalu v Berlíně za nejlepší mužský herecký výkon). (mv)

Středa 28.1. / 17.30

Claude Berri / PROTEŽOVANÝ

Le Pistonné / Francie 1970

hrají / Guy Bedos, Yves Robert, Jean-Pierre Marielle

orig. verze s překl. / 86 min.

Jeden z prvních filmů v oficiální francouzské distribuci, pojednávajících o koloniální válce. Jde o příběh vojína, který nechce jít bojovat do severní Afriky. Aby se tomu vyhnul, pokusí se o určitý trik, který mu nakonec nevyjde. V hlavní roli této neobvyklé komedie se představí komik Guy Bedos.