duben - členy i veřejnost
Čt | 19.4.2012 | 17:30 | ||
|---|---|---|---|---|
![]() |
| USA, 1925, 64 min., | ||
Čt | 19.4.2012 | 19:00 | ||
![]() | V
| ČR, 2010, 199 min., | ||
© [www.bio-ponrepo.cz]
Krátce po Únoru vzniklo ještě několik filmů, které nebyly zasaženy pozdějším ideovým schematismem a patří k vrcholům těsně poválečné české kinematografie: Pytlákova schovanka, Hostinec "U Kamenného stolu", Daleká cesta, Svědomí... Britský znalec dějin českého filmu Peter Hames píše: "Úplným protikladem Radokova expresionismu v Daleké cestě je rezervovaný styl Svědomí Jiřího Krejčíka. Hlavní postavou je pojišťovací úředník, kterého vyšlou na venkov, aby prošetřil domnělý pojistný podvod. Tam se vyspí s kolegovou sekretářkou - což je součást předem připraveného plánu, jak ho do podvodu zatáhnout. Následujícího rána, když ji odváží z hotelu, srazí školáka a nezastaví. Velká část filmu se pak zabývá následky tohoto činu, duševní agonií svědomí a viny a utrpením, které způsobil manželce a synovi. Rozhodne se doznat, když zraněný chlapec zemře. Přestože jde zčásti o akt odčinění, snaží se především držet zásad, které učil vlastního syna. (...) Krejčík se citlivě drží stranou, neprohlašuje, že jde o jedinou morálku nebo že člověk by se měl za každou cenu držet svých ideálů. Spíš nám sděluje, že takto se zachoval onen konkrétní člověk za jistých okolností a s vlastním žebříčkem hodnot (...) Jde nejspíš o příklad toho, co Radok nazval věcností - schopnost vidět věci pravdivě." (Peter Hames: Československá Nová vlna. KMa, Praha 2008, s. 53.)
Čt | 19.4.2012 | 17:30 | ||
|---|---|---|---|---|
![]() |
| USA, 1925, 64 min., | ||
Čt | 19.4.2012 | 19:00 | ||
![]() | V
| ČR, 2010, 199 min., | ||